Stoletá voda na Přerovsku

Povodně století překvapily začátkem července 1997 střední Evropu - sužovaly celou Moravu, Slezsko a východní Čechy. I když v historii Přerova již byly rozsáhlé povodně zaznamenány, od regulace Bečvy na počátku 20. století, Přerov nepostihla prakticky žádná vážnější přírodní pohroma. Osudné datum, které to nenávratně změnilo, obsahuje tři "šťastné" sedmičky - 7. 7. 1997.
	Souběh nešťastných událostí však začal o tři dny dříve - v pátek 4. července 1997, když začalo pršet. Z počátku nepříznivé hydrometerologické situaci nevěnoval nikdo větší pozornost, později informace o počasí byly životně důležité pro desetitisíce lidí. Příčiny katastrofy nejsou jen v dešti, ale souvisí i s neuváženou lidskou činností a zásahy do přírody. Vodohospodáři nabízejí jako řešení stavbu přehrad, což se nesetkává s pochopením některých odborníků a také především ekologů.
V přerovském okrese záplavy více či méně postihly všechna jeho města a 46 obcí. Společným rysem pro většinu zaplavených obcí byla skutečnost, že zcela selhal varovný a informační systém civilní ochrany. Voda v první přívalové vlně navíc do obcí vtrhla zezadu, většinou z polí s nánosem bahna a množstvím plovoucích věcí. Klasickou telefonní síť vodní živel okamžitě zdemoloval a neexistovalo ani spojení s okolními obcemi. Informovanost obyvatelstva záležela na schopnostech představitelů samosprávy.
Odhady celkových škod způsobených povodní na Přerovsku se blíží hodnotě čtyř miliard korun. Krutou daň za nepřipravenost našeho státu, měst a obcí na podobné katastrofy zaplatilo jen na Přerovsku třináct lidí životem. Je to smutný primát ze všech zasažených okresů. Nejhůře byly při povodni zasaženy obce Troubky, Bochoř, Vlkoš, Lobodice, Citov a Přerov. Ušetřeny nebyly ani kulturní památky. Při záchraně uměleckých děl byl v ohrožení života i přerovský malíř Jan Chmelař. Krutě povodeň zasáhla do života mnoha lidí. Bohužel nejstarší žena okresu se s následky katastrofy nedokázala vyrovnat.
	Po stoleté vodě přišel stoletý úklid, ale hlavně nutnost oživit zdevastované výdobytky civilizace. Důsledky povodní mnohé šokovaly. Řešily se otázky ubytování evakuovaných lidí, kterým vodní živel vzal dům, základní podmínky pro obnovení chodu měst a obcí, ekologické škody, ale hlavně zabezpečení veřejného pořádku a spravedlivého potrestání jedinců, kteří katastrofy využili ke krádežím. V postižených oblastech proběhlo očkování dětí proti žloutence. Ke zvládnutí situace nezištně a vydatně pomohly humanitární organizace, hasiči, vojsko, zdravotníci a dobrovolníci. Po záplavách vyjádřilo noho občanů z celé republiky účast s postiženými i finančními příspěvky na různá povodňová konta.

STOLETÁ VODA - úvod