Přehradu NE! STOLETÁ VODA - červenec 1997

Proč (ne)stavět přehradu u Teplic

    Krátce po katastrofálních červencových povodních, kdy protipovodňový systém hrází vybudovaný v tomto století kolem zregulovaných řek naprosto selhal, se ozvali vodohospodáři s nápadem, že bude nutno vybudovat systém nový a lepší. Ze šuplíků byly vytaženy staré nerealizované projekty z dob socialismu, mezi nimiž figuruje i přehrada u Teplic. Na základě zpráv, jež prolétly tiskem, si můžeme být jisti, že v brzké budoucnosti budeme ze strany vodohospodářské lobby přesvědčováni, že bez přehrady na řece Bečvě se v žádném případě neobejdeme.

Budovatelská myšlenka

    Myšlenka postavit u Teplic přehradu na řece Bečvě se zrodila v době poválečného budovatelského nadšení. (S tímto tvrzením nesouhlasí odborník z Výzkumného ústavu vodohospodářského Praha, který má jiný názor.) Prvotní cíl sledoval převést prostřednictvím této nádrže vodu z Bečvy do Odry a zásobovat rozvíjející se průmyslovou oblast Ostravska, přičemž ochuzená vodnatost povodí Moravy se měla kompenzovat přečerpáváním vod z Dunaje po trase plavebního kanálu Dunaj - Odra... Tyto megalomanské fantazie socialistických inženýrů byly o několik let později vystřídány potřebou energetiků zásobovat dostatkem vody projektovanou atomovou elektrárnu v Blahutovicích na Novojičínsku. V současnosti mají potřebu stavět přehradu u Teplic pro změnu vodohospodáři a ministerstvo zemědělství v čele s Josefem Luxem. Blíže nelokalizované ani nespecifikované vodní dílo v podobě retenční nádrže či suchého poldru se má stát článkem v novém systému ochraňujícím Moravu před ničivými záplavami.

Geologické podmínky stavbě nepřejí

    Stavbě přehrady u Teplic přírodní podmínky příliš nepřejí. Všechny uvažované profily H, D, T a S byly dříve či později posouzeny z výše uvedených důvodů jako nevhodné a málo bezpečné (tady je znovu odkaz na již zmíněný jiný názor), letošní povodeň potvrdila dříve zjištěné skutečnosti o krasových vodách. Zbývá tedy otázka: proč přehradu u Teplic vůbec stavět? Obecně lze říci, že veškerá vodní díla všude ve světě jsou budována kvůli:

   1) zdroji pitné vody (voda z Bečvy pod Valašským Meziříčím se na pití příliš nehodí)
   2) zavlažování (zavlažovat v oblasti relativně bohaté na srážky není třeba)
   3) výrobě energie (nové elektrárny rozhodně nepotřebujeme - spíše bychom měli přemýšlet, kde elektrickou energii ušetřit a jak omezit její spotřebu)
   4) proti povodním

    Zbývá tedy jen důvod protipovodňový. Na tomto místě je třeba se ovšem ptát: přinese našim i budoucím generacím tak rozsáhlé a problematické investiční dílo (byž jen v podobě suchého poldru), které navíc citelně zasáhne do okolní přírody a krajiny, skutečně užitek? Jako odpověď uslyšíme, že přehrady v Beskydech a na řece Moravici v letošním létě zabránily rozsáhlým povodňovým škodám. To je sice částečně pravda, ale nesmíme zapomenout, že tyto přehrady kromě toho slouží jako zdroj pitné vody, v čemž tkví jejich hlavní a trvalý každodenní užitek, což je u teplické přehrady vyloučeno. Je také známo, že tento užitek byl draze vykoupen zatopením několika vesnic, vylidněním okolní oblasti a nenávratnou ztrátou cenné krajiny. Na druhé straně je třeba připomenout, že zcela nedávno byla dostavěna (původně také užitečná) vodní díla Nové Mlýny na Břeclavsku a Dlouhé Stráně v Jeseníkách, která spolykala miliardy korun a přitom přinesla jen problémy a nenávratné škody.

Přírodním živlům čelit nelze

    Obecně lze tvrdit, že z dlouhodobějšího hlediska přírodním živlům čelit nelze a pokud ano, tak jen do té doby, ne? přijde ještě silnější, ničivější a neočekávanější. Bohužel představy moderního člověka jsou v tomto směru naivně opačné. Ze strany vodohospodářské lobby, stavebních firem i mnohých zainteresovaných úředníků uslyšíme samozřejmě něco úplně jiného. Budou nás krmit pohádkami, jak je teplická přehrada pro budoucnost žádoucí a potřebná. Jakákoliv velká investiční akce - a teplická přehrada není výjimkou - je totiž pro všechny, kteří ji budout realizovat, popřípadě k ní dávat souhlas, ohromnou příležitostí jak přijít k velkému balíku peněz.

Investujme jinam

    Místo stavby nových hrází sporného užitku je určitě rozumnější investovat tytéž finanční prostředky do efektivnějších projektů. V prvé řadě je to obnova původních lužních lesů, jež jsou schopny zachytit mnohem více vody než přehrada. Nabízí se i podpora vědeckých projektů na výzkum atmosféry anebo investice do přístrojové vybavenosti meteorologických ústavů, jejichž pracovníci by tak mohli přicházející anomální atmosferické stavy lépe a dříve předpovědět. Soudím, že tudy vede schůdnější cesta jak povodňovým škodám v budoucnu alespoň částečně zabránit nebo jim předcházet. Pokud se však matička Země opravdu "rozzlobila" a přestává dopřávat lidskému druhu příznivé období pro svou existenci (tak jak to provedla s jinými živočišnými druhy již nesčetněkrát), pak nás od povodní a podobných přírodních katastrof nezachrání stejně vůbec nic.
    Martin Janoška, autor tohoto textu je geolog na Univerzitě Palackého v Olomouci