OSTROV KRK

  Do roku 1991 navštívovalo ostrov Krk ročně přes půl milionu turistů z celého světa. Na 410 km čtverečních žije necelých 16 000 obyvatel, které živí převážně cestovní ruch, rybaření a také zemědělství. Na Krku roste svatojánský chleba, který místní lidé mletý namáčejí do vody a konzumují. Dříve byla tvrdá semínka pro svou stejnou váhu používána jako závaží - tzv. karát, kterým se vyvažovaly drahé kameny. Ve skutečnosti však semena měla drobné hmotnostní odchylky a tak docházelo k nedorozuměním. Významnou zemědělskou komoditou po ukončené občanské válce jsou olivovníky. I když se Chorvaté o ně téměř čtvrt století nestarali a živili se pouze turismem, tak v současné době nastává v jejich pěstování obrození. Olivovníky rostou až několik staletí. Ručně sbírané olivy jsou nakládány pro export, většinou je však z nich vyráběn olivový olej.

    
    
Baška na ostrově Krk. Jako v pohádce...
Baška na ostrově Krk. Jako v pohádce...     Foto autor

    Na samém konci ostrova Krk se nachází oblíbené letovisko Baška. Ze všech středisek na Krku, jejichž ubytovací kapacita je celkem 45 000 lidí denně, působí Baška snad nejvíce exoticky. Zcela pusté a holé skály na ostrovech, které jsou vidět z písečné pláže půvabné zátoky, poskytují nezapomenutelný dojem. Nečekaně přírodou vymodelované prostředí působí až neskutečně. V roce 1909 objevil Bašku lékař typograf Emil Gestlich, který zde pak založil postavil hotel. Do Bašky jezdí čeští turisté již 70 let.
   Istrie a ostrov Krk mají mnoho společného také s česko-slovenskou historií. Po pádu Velkomoravské říše totiž někteří žáci věrozvěstů Konstantina a Metoděje uprchli do oblasti jižního Jadranu. Postupně se tady ujala hlaholice jako písmo, které zde pak bylo používáno ještě v 19. století, a to i přes nepřízeň mocných. Například chorvatský král Zvonimír koncem 11. století používání hlaholice neúspěšni zakázal. Nejstarší chorvatská písemná památka psaná hlaholicí byla objevena v kostele nedaleko Bašky. Právě tato Bašská deska je darovací listinou, podle které král Zvonimír daroval půdu na výstavbu kostela.

Interiér katedrály sv. Jakova v Šibeniku v Dalmácii.

 Interiér katedrály sv. Jakova v Šibeniku v Dalmácii.