| Turistika a ekonomika země |
|
V
průběhu občanské války (1991 - 1995), která však až na výjimky nezasáhla
jadranské pobřeží, měli hoteliéři hosty téměř výhradně z České republiky.
Prakticky po celém pobřeží si toho váží a jsou za to vděčni. Teprve vloni
přijeli na Jadran také Němci, Francouzi a Angličané, kteří v návštěvnosti
odsunuli Čechy většinou na třetí místo. Například v roce 1994 tvořili Češi 64 %
všech hostů v Hotelu Jadran v letovisku Njivice na ostrově Krk. Podle ředitele
prodeje tohoto hotelu Darka Fugošiče však v loňském roce klesla návštěvnost
českých turistů na polovinu. »Příčinou je ekonomická situace ve
střední a západní Evropě, jednotné ceny pro turisty a také dramatický pokles cen
letenek. Dnes máte možnost doletět za stejné peníze mnohem dál než před třemi až
čtyřmi lety. Takto se zvýšila dostupnost exotických zemí, které Středoevropany
mnohem více, než třeba Balkán«, míní Darco Fugošič.
|
| Chorvaté
si pošramotili pověst dobrých hostitelů v létě 1997. Tehdy zejména
v Dalmácii hoteliéři provedli českým, slovenským a polským turistům lumpárnu,
která má pro turistiku země špatný dopad. V obavách, že turisté kvůli
válce znovu nepřijedou, hoteliéři zejména na Dalmácii několikanásobně
nadhodnotili své možnosti v oblasti ubytovacích kapacit a tak se stalo, že na
jedno lůžko připadali dva turisté. Volba mezi Francouzem či Němcem a na
druhé straně Čechem či Slovákem byla jednoduchá a tak majetnější Západoevropané
si na rozdíl od turistů ze středu Evropy užili dovolenou v klidu. Podle
ředitele prodeje tohoto hotelu Darka Fugošiče však chorvatská vláda učinila
opatření, aby se tato situace neopakovala a viníky potrestala vysokými
pokutami. Někteří Češi si však problémy z léta 1997 pamatují a s volbou
Chorvatska jako země na dovolenou váhají. |
|
